Khoiba, U-klub Olomouc

Událostí číslo jedna tohoto týdne (kromě již zmíněného kaštanového incidentu) pro mě byl koncert jedné z mých nejoblíbenějších českých kapel, Khoiby. Samotnému koncertu předcházela důmyslná krádež plakátu na naší katedře, při které jsem prokázal své silně vyvinuté diverzní schopnosti kompletním zničením celé nástěnky, čímž jsem na svoji akci upozornil všechny přítomné osoby a opět se dokonale ztrapnil, když jsem se nemotorně snažil vše vrátit do původního stavu.
Z obavy, že na mě snad nevyjdou lístky, jsem do klubu dorazil o půl osmé, abych zjistil, že mým příchodem se publikum zdvojnásobilo. Vůbec dost slabá návštěvnost mě docela překvapila, možná to bylo čtvrtkem, možná tím, že v AMC ten den hráli MIDI LIDI, ale stejně si myslím, že taková kapela by si zasloužila mnohem víc lidí. U vstupu taky proběhl menší incident, protože týpek, který prodával lístky, uměl počítat snad ještě hůř než já (a to už je co říct), vrátil mi o kilo míň a pět minut jsme se potom nebyli schopni dopočítat, kolik je 500 minus 160. Vyhrál jsem..
Předkapelou bylo pro mě neznámé olomoucké triphopové duo (skládající se ze šesti členů:) Narcotic Fields, které mě však svým výkonem moc nepřesvědčilo. Nemastný neslaný zvuk, nic moc bubeník a hodně špatný zpěvák - to vše zachraňovala jen velmi nadprůměrná hlavní zpěvačka (a především její saténová blůzka, na které mohl kamarád Filip oči nechat:) a některé poměrně vydařené momenty.
Naopak samotná Khoiba mě neuvěřitelně nadchla a překonala asi všechny koncerty, které jsem letos viděl. Moje obavy, že bude kapela hrát hlavně ze svého dosud nevydaného alba Mellowdrama, se částečně splnily, ale to nakonec vůbec nevadilo a o to víc mě potěšilo, když zahráli moje oblíbené skladby, jako Make No Silence nebo That Reason (které navíc představili v novém, více elektrickém podání). Těžko bych hledal nějaká negativa - kapele to prostě šlapalo - výborný bubeník i basák, Filip Míšek, který stíhal míchat elektronické podklady, klávesy a občas se slušně opřít do kytary, ale hlavně - EMA!!! Přiznávám, že pro tuhle slečnu mám velkou slabost, ale její projev prostě neměl chybu a Ema JE nejlepší zpěvačka, kterou tady máme.. a taky má nejpěknější červené kozačky:) Většinu koncertu jsem tedy jen stál s otevřenou hubou a nemohl z ní odlepit oči. Jediným problémem byl trochu horší zvuk, na což už jsem si v Účku docela zvykl a hlavně od tohodle komunistickýho kulturáku se nic jiného ani čekat nedá. Nezbývá mi než se těšit na nové album, protože po tomhle koncertu jsou má očekávání ještě vyšší, a taky závidět Brňákům, kterým se Khoiba představí ve čtvrtek.